Bobův hrob

Greenhorns

1:Stín BlD#oodwoodu pad' na ten tichej hrob,
odkud vidět je D#7Idle HG#og,
my dD#ali tam kříž, aby spCmát mohl Bob
a nás nFmestrašil jeho krBok,
i jmD#éno a den někdo na strom vyryl,
že tu konec vzal D#7cesty svG#ý,
však nD#amísto toho rCmum ho zabil,
tak tam vFmyškrábal: Btiše spD#it.
2:Vždyť Boba snad znal celej Overland,
on prostě starej tulák byl,
duch venkovskejch cest, prachu konzument,
měl jen chlebník, žádnej cíl,
když vítr sem fouk' vůni borovic
a s ní zahučel vodní proud,
tak změnil se Bob, trošku poblednul víc,
jak by přes něj se chystal plout.
3:Hlas cizí tak měl, tiše hovořil:
už jde pro mě můj doprovod,
já kdysi, ach, dávno voják jsem byl,
teď jsem opilej vrak a šrot,
kde Bloodwood má stín, právě tam chci spát,
a když smůla vám vezme dech,
jen zkuste můj hrob znova překopat,
pak snad pomine ten váš pech.
4:Já slyšel jsem, jak ještě promluvil,
trošku vzduchu chtěl nalapat,
chtěl dál něco říct, ale neměl už sil,
a v tu chvíli zpět mrtvej pad',
tak skončil dnes Bob žití toulavý,
je už tam, kam my všichni jdem,
jen zmařil svůj čas, všechny síly svý,
a pak tiše ho skryla zem.
5:Čas přFišel pak zlej, všude suchopár,
vyschla do kapky voda z jBam,
skot mFučila žízeň, trDmápil žár,
že snad zmGměknul by ďábel sCám,
co BFob tehdy řek', nám teď v uších zní,
dřív než našel svůj věčnej klBid,
jdeme přFekopat hrob, snad sDme objasní,
jakej smGmysl moh' nCáznak mFít.
6:My ryli jsme tam, kde kříž byl a kmen,
hrob jsme hloubili beze slov,
v tom křemen se blejsk', jak šel s hlínou ven,
a v něm zasvítil žlutej kov,
pruh k horám se táh', měly zlatej bok,
a až do dneška od těch dob,
ten nejlepší důl, co má Idle Hog,
znaj' pod jménem Bobův hrob.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:16:06.75+00:00
Výsledky hledání: